Slovenský ráj

Národný park Slovenský rájNárodní park Slovenský ráj se nachází ve východní části Slovenska a patří k nejvýznamějším oblastem turistiky na Slovensku. Je to území vyjímečných přírodních krás rozkládající se na rozloze asi 150 kilometrů čtverečních v severovýchodní oblasti Slovenského rudohoří. Oblast Slovenského ráje leží na území čtyř okresů - Spišská Nová Ves, Rožňava, Poprad a Bánská Bystrica. Toto území bylo v roce 1964 vyhlášeno za Chráněnou krajinnou oblast(CHKO) a v roce 1988 Nařízením vlády SR překategorizováno na Národní park Slovenský ráj. Má rozlohu 19 763ha a ochranné pásmo 13 011ha.

Historie

Území dnešního Slovenského ráje a Hornádské kotliny bylo osídlováno už od mladší doby kamenné. Nálezy svědčí o hojném využívání zdejších bohatých přírodních zdrojů. Ve středověku pak hrála důležitou roli obchodní stezka Glacká cesta, táhnoucí se napříč Slovenským rájem. Během vpádu Tatarů ve 13.století se stalo útočištěm lidu Hornádské kotliny Kláštorisko, nazývané "Skalou útočiska" a byl zde postaven Kartuziánský klášter. Nejvýznamějším průmyslovým odvětvím v oblasti bylo hornictví a hutnictví zabývající se zpracováním železa. S tím souviselo masivní kácení zdejších lesů pro přípravu dřevěného uhlí. V době SNP(Slovenského národního povstání) se v lesích Slovenského ráje nacházelo několik partizánských skupin patřících k brigádě Klement Gottwald.

Kláštorisko - je dnes jediné turistické středisko uvnitř Slovenského ráje a díky zbytkům kláštera také významnou archeologickou lokalitou. Klášter je jedinečnou historickou památkou, nejstarší svého druhu na Slovensku. V posledních letech se zde usilovně pracuje na vykopávkách, takže se části kláštera odkrývají. Spousty mladých nadšenců se snaží po odkrytí základů klášter částečně znovu postavit.

Podnebí a geologie oblasti

Klimatické poměry Slovenského ráje ovlivňuje zejména nadmořská výška, která se pohybuje od 430 v ústí Hornádu do 1266 m.n.m. na Velké Knole. Dalším činitelem ovlivňujícím podnebí je srážkový stín, který vytvářejí sousední Vysoké Tatry. Průměrné roční teploty se pohybují kolem 4-5 stupňů Celsia. Nejtepleším měsícem je červenec, kdy průměrné teploty vystoupí až na 17 stupňů Celsia.

Slovenský ráj překvapí návštěvníka svými roklinami a tiesňavami s množstvím překrásných vodopádů. Horské řeky Hornád na severu a Hnilec na jihu a dalších 20 větších či menších přítoků a několik podzemních toků v poddajném vápenci a dolomitovém podkladě vytvořily spoustu kaňonů, závrtů, roklin a jeskyň. Hlavním zdrojem vody jsou srážky (déšť a sníh). Jsou tu však i podzemní vody a prameny vyvěrající hlavně v oblasti planiny Glac. Nejvíce vody je v jarních měsících, kdy jsou i časté povodně související s jarním táním sněhu a ledu. V těchto obdobích bývají některé rokliny neprůchodné.

Fauna

Slovenský ráj se stal svojí nepřístupností útočištěm některých šelem a dravých ptáků. Vhodné životní podmínky tady nachází medvěd hnědý, vlk obecný, rys ostrovid nebo kočka divoká. Hojně je zastoupena jelení zvěř a divoká prasata. Z dravých ptáků se tu vyskytuje sokol, orel skalní, jestřáb aj. Ze vzácnějších ptáků se tu vyskytuje výr skalní, drozd, jestřábek a další. V roce 1963 zde byl vysazen kamzík vrchovský pocházející ze Štýrska a dosahuje zde vysokých stavů.

FlóraKoniklec slovenský

Téměř 80% z celkové rozlohy Slovenského ráje pokrývají lesy. Dřívější bukové a jedlové lesy nahradily lesy smrkové a borové. Brzy z jara zde rozkvétá chráněný šafrán Heufelův. Setkáváme se zde s lýkovcem, různými druhy zvonků, vstavačů, konikleců a jiných krásných rostlin. Je evidováno více než 900 druhů vyšších rostlin, 35 plně chráněných.